Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Depozice GaN nanostruktur na Si(111) 7x7
Šťastný, Jakub ; Horák, Michal (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem růstu 2D GaN nanokrystalů na substrát Si(111) 7x7. V teoretické části této práce jsou popsány vlastnosti 3D a 2D GaN, hlavní metody přípravy GaN i 2D GaN a využití GaN v průmyslu. Experimentální část se zabývá podrobným popisem metody nízkoteplotní kapkové epitaxe za asistence iontů, která byla využita pro provedení série depozic 2D GaN pod různými úhly dopadu iontového svazku na substrát Si(111) 7x7. Depozice byla provedena v komplexním UHV systému v laboratořích ÚFI VUT v Brně. Vytvořené nanokrystaly 2D GaN byly analyzovány pomocí SEM a AFM.
Nanoskopie, spektroskopie a modifikace individuálních nanoobjektů v kapalném prostředí
Smísitel, Petr ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Galář, Pavel (oponent)
V této diplomové práci se budeme zabývat luminiscenčními vlastnostmi nanokrystalů. Shrneme si základní dělení podle velikosti a standardní metody teoretického popisu po- lovodičových a kovových nanokrystalů. Popíšeme luminiscenční vlastnosti nanokrystalů a jejich ovlivnění okolním prostředím. Ve druhé části práce se budeme zabývat stavbou aparatury pro zobrazovací luminiscenční spektroskopii určenou pro měření individuál- ních nanoobjektů v kapalném prostředí. Nakonec se budeme zabývat proměnami lumi- niscenčních vlastností organicky pasivovaných kovových klastrů v kapalném prostředí při změnách teploty a intenzity excitace. Porovnáme luminiscenci zlatých nanokrystalů s navázanými dlouhými řetězci polyethylenglykolu se zlatými nanokrystaly bez tohoto polymeru. 1
Studium optických nelinearit v polovodičích a polovodičových nanostrukturách
Chlouba, Tomáš ; Trojánek, František (vedoucí práce) ; Filip, Radim (oponent) ; Herynková, Kateřina (oponent)
V hlavní části této práce se věnuji studiu relaxačních mechanismů nosičů náboje v křemíkových nanokrystalech v SiO2 matrici. Jedna z potenciálních aplikací těchto struktur je ve fotovoltaice, konkrétně při konstrukci celokřemíkových tandemových solárních článků. Metodami ultrarychlé spektroskopie jsem zkoumal dynamiky nosičů v takových strukturách, což pomohlo zjistit mikroskopické chování nosičů, jejich transport, záchyt v lokalizovaných stavech a podobně. Zároveň jsem se věnoval studiu dopovaných křemíkových nanostruktur, protože technologie dopování je klíčová pro vytváření PN přechodů, což je hlavní prvek solárního článku. Na závěr se věnuji matematickému modelování a teoretickým výpočtům disipativního Jaynes- Cummingsova modelu, což popisuje mimojiné mikrolasery a spadá do oboru kvantové elektrodynamiky v dutinách.
Nanoskopie, spektroskopie a modifikace individuálních nanoobjektů v kapalném prostředí
Smísitel, Petr ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Galář, Pavel (oponent)
V této diplomové práci se budeme zabývat luminiscenčními vlastnostmi nanokrystalů. Shrneme si základní dělení podle velikosti a standardní metody teoretického popisu po- lovodičových a kovových nanokrystalů. Popíšeme luminiscenční vlastnosti nanokrystalů a jejich ovlivnění okolním prostředím. Ve druhé části práce se budeme zabývat stavbou aparatury pro zobrazovací luminiscenční spektroskopii určenou pro měření individuál- ních nanoobjektů v kapalném prostředí. Nakonec se budeme zabývat proměnami lumi- niscenčních vlastností organicky pasivovaných kovových klastrů v kapalném prostředí při změnách teploty a intenzity excitace. Porovnáme luminiscenci zlatých nanokrystalů s navázanými dlouhými řetězci polyethylenglykolu se zlatými nanokrystaly bez tohoto polymeru. 1
Studium optických nelinearit v polovodičích a polovodičových nanostrukturách
Chlouba, Tomáš ; Trojánek, František (vedoucí práce) ; Filip, Radim (oponent) ; Herynková, Kateřina (oponent)
V hlavní části této práce se věnuji studiu relaxačních mechanismů nosičů náboje v křemíkových nanokrystalech v SiO2 matrici. Jedna z potenciálních aplikací těchto struktur je ve fotovoltaice, konkrétně při konstrukci celokřemíkových tandemových solárních článků. Metodami ultrarychlé spektroskopie jsem zkoumal dynamiky nosičů v takových strukturách, což pomohlo zjistit mikroskopické chování nosičů, jejich transport, záchyt v lokalizovaných stavech a podobně. Zároveň jsem se věnoval studiu dopovaných křemíkových nanostruktur, protože technologie dopování je klíčová pro vytváření PN přechodů, což je hlavní prvek solárního článku. Na závěr se věnuji matematickému modelování a teoretickým výpočtům disipativního Jaynes- Cummingsova modelu, což popisuje mimojiné mikrolasery a spadá do oboru kvantové elektrodynamiky v dutinách.
Terahertzové záření v nanostrukturách
Hendrych, Erik ; Ostatnický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozák, Martin (oponent)
Zkoumáme vodivost nanostruktur v terahertzové oblasti. Nanostrukturu modelujeme jako pravoúhlou potenciálovou jámu konečné hloubky s bariérou uvnitř. Zjišťujeme, jak závisí vodivost na teplotě, materiálových konstantách a rozměrech potenciálové jámy. Vodivost materiálu souvisí přes komplexní index lomu s jeho optickými vlastnostmi (odrazivost, propustnost a koeficient útlumu). Vyneseme-li si závislost vodivosti materiálu na frekvenci elektrického pole, maxima této závislosti odpovídají spektrálním čárám. Zkoumali jsme závislost frekvencí těchto maxim (resp. spektrálních čar) na různých parametrech. Nejzajímavější byl případ, kdy jsme spojitě měnili polohu bariéry uvnitř potenciálové jámy. Došli jsme ke kvalitativně zcela odlišným výsledkům pro různé výšky bariéry. S vysokou bariérou se systém chová jako dvě oddělené potenciálové jámy a můžeme pozorovat monotónní závislosti polohy maxim (spektrálních čar) na poloze bariéry. S nízkou bariérou pozorujeme oscilující závislosti. Pro galium arsenid a šířku bariéry 2 nm se bariéra vyšší než 1 eV chová jako vysoká a bariéra nižší než 0.05 eV se chová jako nízká.
Nízkoteplotní příprava příprava tenkých vrstev TiO2
Bartková, H. ; Klusoň, P. ; Šolcová, Olga ; Cajthaml, Tomáš
Práce se zabývá přípravou tenkých vtrstev TiO2 templátově asistovanou sol-gel syntézou za nízkých laboratorních teplot, kterou je možno nanést na umělohnmotové nosiče. V průběhu procesu vznikaly nanokrystalky TiO2 (6 – 26nm), které měly vysoký specifický povrch s uniformním tvarem i velikostí pórů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.